6a01b7c82cd82f970b0240a46d5573200c

Experti PwC pomáhají zamezit praní špinavých peněz

Financial Crimes | PwC Česká republika

Boj s finanční kriminalitou v posledních letech výrazně přitvrdil. Vyspělé státy se snaží zabránit daňovým únikům a praní špinavých výnosů z korupce, prodeje drog, kradeného zboží nebo obchodu s lidmi. Banky musí plnit přísné regulace a vynakládat značné úsilí pro zamezení zneužití finančních služeb k praní špinavých peněz. V opačném případě jim hrozí obrovské pokuty v řádech milionů eur či dokonce úplná likvidace ve formě odebrání bankovní licence.AML (1)

Obrovský skandál jedné evropské banky, který se provalil v loňském roce, ukazuje, o jak velké peníze jde. Týká se podezřelých transakcí v hodnotě 200 miliard eur (5,2 bilionu korun), které evropská bankovní společnost mezi lety 2007 až 2015 uskutečnila přes svou estonskou divizi. Podezření zveřejnil bývalý zaměstnanec a banka v rámci interního vyšetřování potvrdila, že velká část transakcí mohla napomáhat k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Skandál vyšetřují úřady v Dánsku, Estonsku, Británii i ve Spojených státech. Ohrozit může nejen jednu z největších bank ve Skandinávii, ale finanční stabilitu celé země. Problém se mezitím přelévá do dalších bank a dalších zemí.

Metody praní špinavých peněz jsou důmyslné – většinou se skrývají za složitým řetězcem finančních operací, které mají zamést stopy k původnímu zdroji. Využívají se nastrčené firmy a jednatelé, anonymní firmy v daňových rájích či ukryté za prázdné schránky s adresou kdesi v P. O. Boxu.

Banky musí podobné machinace včas odhalit, jinak jim hrozí sankce nebo skandály podobné tomu skandinávskému. „Pravidla, kterými se musí banky řídit, jsou mnohem přísnější než před deseti lety. A extrémně narostly i pokuty, které bankám hrozí. Pohybují se v řádech desítek až stovek milionů eur,“ popisuje odborník na prevenci finanční kriminality poradenské společnosti PwC Petr Kranda.

Tým prevence finanční kriminality PwC se snaží bankám pomáhat s nastavením kontrol a systémů, které mají na podezřelé transakce upozorňovat, poskytuje poradenství v oblasti technologií a analýz dat pro zlepšení identifikace podezřelých transakcí. Tým pracuje i pro centrální banky dohlížející na finanční trhy a také pomáhá vládním orgánům při zavádění národních preventivních opatření. Uskutečněné projekty v zemích, jako je Pakistán, Lotyšsko nebo Moldavsko, se zaměřují nejen na problémy bank, ale celé společnosti. Práce týmu není jen otázkou financí – i kdyby pomohl zabránit jen části toků peněz na financování terorismu v Pakistánu nebo pomohl postavit moldavský finanční sektor zpět na nohy, má vynaložené úsilí smysl.

Současné technologie umí sledovat pohyby na účtech a chování klientů bank. A upozornit na nesrovnalosti. „Systém sleduje, jak se klient chová, kolik má transakcí, jak jsou vysoké, kam směřují. Pokud se objeví transakce, která neodpovídá běžnému chování klienta nebo nasvědčuje možnému praní špinavých peněz, měl by analytiky upozornit, že je potřeba transakci prověřit,“ dodává Lukáš Rut ze stejného týmu.

Využívá se i robotická automatizace procesů. Ale před zásahem a pomocí robotů musí být systém nejprve správně nastavený, teprve pak dokáže pracovat efektivně. Experti PwC umí algoritmy v bankách optimalizovat tak, aby systém zbytečně neupozorňoval na každou druhou transakci, ale aby filtrem neproklouzl vážný případ. V týmu jsou ekonomové, právníci, ale také lidé, kteří se vyznají v IT a analýze dat. „Propojení lidí, kteří rozumí regulacím, s odborníky na IT je naše velká výhoda. Jejich spolupráce je pro efektivní nastavení systémů nezbytná,“ doplňuje Liviu Chirita, PwC Partner a vedoucí celého týmu.

Pražský tým PwC pracuje v celé střední a východní Evropě, ale pomáhá i v západní Evropě, na Středním východě, Africe a všude tam, kde se praní špinavých peněz, financování terorismu a další finanční kriminalita vymkly kontrole. Podílí se na prevenci, ale často také přímo na vyšetřování podezřelých transakcí. Jakmile totiž analytik banky dostane ze systému upozornění, musí ho prověřit. Zjišťuje se, jak rizikový je klient, odkud a kam platba směřovala, kam se dá vystopovat. A díky současným technologiím může být i vyšetřování mnohem efektivnější.

Přísnější systém vede k tomu, že banky o svých klientech zjišťují větší množství informací. Nejen ve chvíli, kdy si zakládají účet, ale sledují je i průběžně. U firem prověřují například to, jestli se nezměnil majitel a nevzrostlo tím riziko. Nemělo by se stát, že by banka vedla nebo otevřela účet a neznala jeho vlastníka.

„Čím je pro zločince snazší prát nelegálně získané zisky, tím závažnější je dopad na společnost prostřednictvím zvýšené úrovně korupce a trestné činnosti. Ty zase vedou k předraženým veřejným zakázkám, sociální nespravedlnosti a dalším negativním sociálně-ekonomickým dopadům. Naopak pokud je systém kontroly dobře nastavený, posiluje to důvěru společnosti a má to na ni pozitivní dopad,“ dodává Petr Kranda.