6a01b7c82cd82f970b0240a4872b76200d

„Bez změny legislativy se digitalizace státu nepohne,“ říká Karel Půbal

PwC Česká Republika

Jak bude vypadat digitální Česko? Vyřízení osobních dokladů, daňového přiznání, převodu auta bez front na úřadech a další úkony – to vše půjde za pár minut a z pohodlí domova. Podle českých generálních ředitelů by měla být největší prioritou provázanost jednotlivých úřadů. Je to zatím vzdálená budoucnost, nebo blížící se realita?

Půbal-foto (1)Podle posledních odhadů by ke kompletní digitalizaci státu mělo dojít během příštích pěti let. V praxi to bude znamenat, že každý občan bude mít svůj digitální průkaz, jehož prostřednictvím bude moci on-line na jednom místě například provádět bankovní platby, vyřídit si občanský průkaz, požádat lékaře o elektronický recept na lék nebo možná dokonce i hlasovat ve volbách. Už nyní stát provozuje Portál občana, bránu k více než 60 elektronickým službám státu, pomocí něhož si lze vyřídit řidičský průkaz, využít služeb katastru nemovitostí či získat informaci o bezdlužnosti.

Vnucuje se logická otázka, proč tuhle geniální věc – digitální průkaz –, kterou již v některých státech běžně používají, také už dávno nemáme. Digitalizace ale neznamená pouze zvýšení komfortu občanů, zásadním předpokladem je zabezpečení dostatečné ochrany a bezpečnosti dat. Opravdu chceme, aby stát sledoval veškerá data o svých občanech a volně s nimi disponoval? Chceme s ním sdílet své osobní údaje i s rizikem, že systém může být zranitelný a data mohou být v nepovolaných rukou zneužita? Stojí slibované pohodlí opravdu za to?

Bez změny legislativy to nepůjde

Základním předpokladem digitální transformace je především změna legislativy. Přestože se nejedná o prioritu, na kterou firmy kladou největší důraz, realizace systémových změn bez digitálně přívětivého legislativního prostředí není možná. Tento pohled je třeba zohlednit a posuzovat návrhy zákonů podle toho, jestli jsou slučitelné s požadavky na digitalizaci.

V tomto směru se už možná začalo blýskat na lepší časy. Digitalizaci státní správy současná vláda s konkrétními opatřeními slíbila v programovém prohlášení. Do Poslanecké sněmovny míří návrh zákona o právu na digitální služby, který by občanům i firmám mohl dát do pěti let od jeho přijetí možnost komunikovat s úřady státu čistě elektronicky a zbavit občany povinnosti nosit u sebe průkazy a doklady. V legislativním procesu je dobré přihlédnout ke zkušenostem s digitalizací státní správy i v jiných zemích a zaměřit se především na analýzu legislativních překážek, vyhodnocení finančních dopadů či analýzu proveditelnosti.

Pokud jde o roli státu v procesu digitalizace, tu generální ředitelé spatřují především ve vytváření pravidel, politik a standardů. Stát by měl své aktivity v tomto ohledu směřovat jak dovnitř veřejného sektoru (např. ve formě standardizace požadavků na digitalizaci pro jednotlivé resorty), tak i k občanům a firmám. Neměl by se omezit pouze na regulaci a kultivaci prostředí pro digitalizaci, jeho rolí by také mělo být mnohem více komunikovat s občany a firmami, tedy plnit roli poskytovatele dat. Jde především o zpřístupňování informací, které mohou občanům a firmám usnadnit řešení konkrétních životních situací (např. plnění daňových povinností), a posílení transparentnosti řízení úřadů.

Při tom všem by měl stát také garantovat bezpečnost dat. V tom vidí prioritu digitalizace státu šest generálních ředitelů z deseti. Nejde však jen o státní úřady a instituce, které by měly podléhat nejpřísnějším pravidlům při nakládání s daty, ale o celou veřejnou správu v podobě krajů, měst a obcí.

Dashboardy – všechny informace na jednom místě

Jedním z cílů digitalizace je zlepšení informovanosti občanů a transparence v nakládání s veřejným majetkem. V zájmu větší informovanosti veřejnosti vytvářejí státní orgány, města a obce takzvané dashboardy. Například magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci s PwC spustil začátkem dubna 2019 portál, díky němuž mohou mít Pražané prostřednictvím mobilu přehled o hospodaření města nebo hodnotě jeho majetku. Občané také v dashboardu v budoucnu uvidí proměňující se data v závislosti na čerpání rozpočtů a hodnotě majetku. Systém bude propojený s evidencí majetku, aby se data generovala automaticky.

Dashboard uvítají také investoři a užitečný bude i pro veřejnou správu, která data města využívá například pro kontroly plnění čerpání rozpočtů. Důležitý zdroj informací díky dashboardům získají i novináři. Do budoucna se uvažuje o jejich využití  pro informovanost o celé agendě magistrátu a komunikaci s městskými úřady.

Tři překážky digitalizace

Sedm z deseti lídrů firem vidí jako hlavní bariéru neochotu úředníků ke změnám a nedostatek odborných  kapacit způsobující asymetrii informací mezi veřejným a soukromým sektorem. Šest z deseti také vidí problém v nedostatečné kontrole a projektovém řízení.

Podle našich zkušeností mají všechny tři hlavní překážky společného jmenovatele: veřejný sektor mnohdy nemá dostatek odborníků a informací k tomu, aby mohl projekty nejen realizovat, ale i správně zadat k realizaci externím společnostem. Kromě toho mu chybí zkušenosti nebo alespoň znalost příkladů dobré praxe, přehled o tržním prostředí a motivace úředníků dotáhnout věci do zdárného konce.

Do budoucna by měl stát rozhodnout, jaký typ služeb chce poskytovat digitálně a zda chce tyto služby provozovat sám, či s pomocí privátního sektoru, aby byla zajištěna bezpečnost dat. Zároveň by měl zajistit, aby byl schopen služeb soukromých společností efektivně využít. Ovšem bez změny legislativy a jasného plánu zůstane vize digitálního státu a veřejná správa bez papírování jen nedostižným snem.

Rozhovor byl uveřejněn v příloze k 15. vydání týdeníku Ekonom, který byl vydán 11. dubna 2019.

Karel Půbal má více než patnáctiletou zkušenost s poradenstvím pro veřejný sektor. Je expertem na optimalizaci a řízení procesů v tomto oboru. Dále se věnuje problematice chytré veřejné správy a využití nových komunikačních nástrojů v rámci digitalizace veřejného sektoru.

Celou přílohu Český byznys 2019 s dalšími rozhovory klíčových osobností byznysu si můžete zdarma přečíst ZDE. Prohlédněte si také výsledky desáteho ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů.