Napadlo vás někdy, když vám číšník přinesl v restauraci talíř s voňavým steakem, že by bylo skvělé zjistit, odkud a ze kterého chovu a zvířete maso pochází? Naši kolegové z PwC Austrálie to dokážou. A nejen to. Díky  „jedlým“ čárovým kódům lze během pár sekund identifikovat, co zvíře jedlo a kde a kdy bylo poraženo a následně zpracováno.

Carove kody na maso_PwC Australia

Ve spolupráci s řezníkem Anthonym Puharichem z masokombinátu Victora Churchilla totiž vyvinuli systém, s jehož pomocí lze na maso nanést čárový kód prokazující jeho původ. Technologický postup elektronického leptání, který vytváří neviditelný, sledovatelný čárový kód na bázi jedlého, netoxického oxidu křemičitého, je v rámci světového potravinářského průmyslu počinem, který v tomto odvětví podle Puharicha představuje revoluční novinku. 

Hlavním důvodem vzniku nového technologického řešení je bojovat proti rostoucímu celosvětovému problému potravinových podvodů. Předpokládá se, že systém se začne používat při vývozu masa z Austrálie do konce roku 2018 a v zemi samotné přibližně do 12 měsíců. Při balení masa v Austrálii jsou na maso rozprášeny částice oxidu křemičitého a takto vzniklý čárový kód je naskenován v místě prodeje v zahraničí, aby byla potvrzena pravost výrobku. Dle Puharicha tak „zákazníci budou moci plně důvěřovat původu masa, které nakupují. Představuje to další úroveň zabezpečení potravin."

Vše začíná už na jatkách, kde jsou na hovězí maso po stranách nastříkány ultra jemné částice oxidu křemičitého. Tento přírodní, jedlý otisk, podobný sledovatelným podpisům používaným již ve farmaceutickém průmyslu, vytváří kryptografickou kotvu, která může být naskenována pomocí hyper-spektrálního děla a představuje unikátní sériové číslo na kusu steaku.

 Heraghty, který s výzkumnými pracovníky spolupracuje na vývoji skenování pomocí smartphonů, říká, že tento bezpečnostní systém je „prvním krokem k potlačení aktivit podvodníků". Podobné zabezpečení čeká v budoucnu i víno a mléčné výrobky.

„Padělaná strava stojí na celosvětové úrovni 65 miliard dolarů ročně, zatímco cena podvodného ‘australského‘ hovězího masa v rámci maloobchodního prodeje stojí sama o sobě asi 2 miliardy dolarů ročně,“ říká Heraghty. Polovina takto nabízeného australského masa pochází dle odhadů z Číny, kde bude nanášení čárového kódu na maso také spuštěno.

Štítkování masa je teoreticky možné v každé fázi procesu, což by mělo umožnit označit dokonce i jednotlivé steaky. Zpočátku však bude čárový kód vložen pouze do primárního obalu hovězího masa. Oxid křemičitý je momentálně Australskou agenturou pro bezpečnost potravin (FSANZ) schválen pouze jako „prostředek proti spekulaci“ například v suchých směsích, jako je práškové mléko, koření atd. Na schválení jeho využití v rámci systému sledování a značení masa bude nutné ještě nějakou dobu počkat. „Bylo nám řečeno, že tento proces může trvat několik měsíců, ale naši zákazníci a trh po nás chtějí řešení už nyní. Zatím proto budeme jako nosiče zařízení využívat primární obaly masa," říká Heraghty.

Vývojem neviditelných štítků na maso však aktivity našich australských kolegů na ochranu spotřebitelů potravin nekončí. Seznamte se s Food Trust PwC Austrálie, ucelenou koncepcí kultivace prostředí místního potravinářského průmyslu.